Zdravím všechny a na úvod něco z mého brožovaného životopisu
Můj první výskyt je datován někdy kolem roku 1971 v 11.45 dopoledne. Od té doby provádím různé psí kusy, mezi něž řadím i tuto stránku. Během let jsem jsem prošel mnoha vývojovými etapami které lze rozdělit na období kdy jsem chtěl být popelářem (asi do 3 let), posléze jsem chtěl být vším (ale hlavně ne popelářem), kosmonautem (v roce 1978), výtvarníkem a animátorem kresleného filmu (v letech 1981 - 1986) a programátorem (1987 - dosud). Mé poslední šílenství mě stále drží a k mému velkému údivu se dnes živím jako programátor.
Přání stát se popelářem na mě nezanechalo žádné následky (snad jen že chodím doma s odpadky), na kosmonauta nemám správnou povahu (je mi špatně i na kolotoči), snad jen kreslení mi zůstalo dodnes a občas na svém domácím PC nakopnu nějaký ten animační softík. Programování a počítače vůbec se mi staly osudem a to díky tomu, že jsme si s bratrem v roce 1986 zakoupili v Tuzexu na svou dobu neuvěřitelné dělo - ATARI 800XL s datarekordérem XC 12. V tu chvíli jsem propadl značce ATARI a během let postupně v roce 1989 osmistovku vyměnil za 16/32 bitový ATARI 520 STFM a ten ještě později za MEGA 1 ST (rozšířený na 4 MB RAM), monochromanický monitor SM 124 a harddisk Megafile 30. Vášeň pro vše ATARI došla tak daleko, že jsem se stal předsedou zlínského ST klubu a později se svý bratrem a dalšími třemi kamarády založil v roce 1991 firmu MegaComputers a byli jsme autorizovanými prodejci výrobků firmy ATARI. Po roce nás to však přestalo bavit a firmu jsme zrušili. Mě i mého bráchu po čase ATARI šílenství pustilo a vrhli jsme se do světa PC, kde se oba pohybujeme dodnes.
Říká se, že všechno souvisí se vším a je to pravda. Vlastnictví již prvního počítače ATARI mě poznamenalo i v jiných než počítačových zájmech dost podstatně.
Tak nejdříve v oblasti hudby to bylo shlédnutí počítačového demoprogramu od jistého německého občana s tureckým původem, jenž zpracoval hudební produkci v basicu z názvem OXYGENE Part II. Později mi jeden kamarád prozradil, že autorem hudby je nějaký francouz Jean-Michel Jarre, dokonce mi zapůjčil kazetu a v tu chvíli jsem byl beznadějně ztracen a hned jsem chtěl od toho syntezátorového kouzelníka slyšet vše. Tentýž kamarád mi časem zapůjčil i něco od Michaela Oldfielda (to je zase pro změnu angličan) a hned jsem ho přiřadil k Jean-Michaelovi do tandemu a později jsem přibral i nějakého řeka, křestním jménem Vangelis a příšerným příjmením, ale o to geniálnější muzikou.
V oblasti filmu jsem pak byl poznamenán počítačovou hrou Ghostbusters (v českém překladu "Krotitelé duchů") a posléze i shlédnutím filmu, podle kterého byla hra vytvořena. Film jsem viděl v kině asi tak 10x (ve verzi s titulky i českým dabingem), v kině jsem si to dokonce nahrával na kazeťák, později sem si pořídil i videokazetu a dodnes umím zpaměti řadu dialogů. Od té doby vyhledával filmy s herci z "Krotitelů" - Billem Murrayem (Peter Vankman), Danem Aykroydem (Ray), Haroldem Ramisem (Egon Spengler). Film dokonce posloužil jako inspirace, takže jsme s kamarády "založili" sdružení GHOSTteam software a s našimi počítači jsme fungovali jako výpočetní středisko pro branné závody Svazarmu (byli to ti stejní, se kterými jsme později provozovali MegaComputers) - označení GHOSTteam koneckonců používám pro své programy dodnes. Z filmových idolů mne pak ještě ovlivnil skvělý anglický komik Rowan Atkinson, u nás známější jako Mr. Bean, fracouzský komik Louis de Funés a italská dvojice Terence Hill a Bud Spencer. Ovšem to zdaleka není všechno a omlouvám se všem, koho jsem neuvedl, leč i z tohoto výčtu herců je snad všem jasné, že mým žánrem číslo 1 je komedie (tragédií si člověk v životě užije až dost).
Ale pojďme dál. Zde opouštím mé ovlivnění počítači ATARI, protože budu psát o tanci. Ano, je to tak. Tančím. Řeknete si, že to není nic obvyklého, ale já jsem měl od školních letí k tanci odpor (teda především k diskotékám, kde jsem se podle mého názoru vlnil jako těhotná kobra), do tanečních jsem šel s velkým sebezapřením asi tak 5x a skončil jsem u mazurky. Osudným zlomem bylo shlédnutí vystoupení country skupiny Globetrotters country Zlín, jejíž členem se stal můj bratr v době, kdy jsem setrvával v zeleném suknu sloužíce naší již kapitalistické vlasti. Country tanec mě dostal a v lednu 1992 jsem začal tančit i já a nakonec jsem to dopracoval na učitele tance v dětské taneční škole. Samozřejmě že ne jen tanec, ale i country muzika mě dostala a tak jsem ke svým hudebním oblíbencům přiřadil i Michala Tučného, Věru Martinovou, Druhou trávu s Robertem Křesťanem, Fešáky, Schovanky a The Sally Rose Band (alias Nové schovanky Hany Horecké) - s některými jsem se dokonce osobně setkal při některém ze společných vystoupením.
No a to je prozatím vše, přátelé. Takže tádydádydáda...